Kdo je Matúš Špirko?

Můj příběh začíná 25.7.1991 a na začátku mé cesty jsem neměl být silný sportovec. Ze svých sourozenců jsem byl po narození nejmenší a nejlehčí.

Moje sportovní cesta začala v dětství, kdy jsme s mými vrstevníky trávili hodně času venku při různých sportech, jako je vybíjená, volejbal, fotbal, baseball, honička a plavání. Za mnohé vděčím také svým rodičům, kteří mě odmalička vedli ke sportu. Táta hrál závodně fotbal a máma dělala gymnastiku.

Když jsem byl ve čtvrté třídě základní školy, v hodinách tělesné výchovy, kdy jsme hráli fotbal, jsem si všiml, že se umím docela dobře pohybovat, skákat do výšky a rychle běhat. Líbilo se mi to a spolužáci si mých schopností také všimli a obdivovali je. V té době jsem se také zajímal o gymnastiku. Inspirovala mě maminka, když mi ukazovala například stojku na rukou, švihadlo nebo mlýnské kolo. Líbilo se mi to, a tak jsem se tomu začal věnovat a později i parkouru. Kromě těchto sportů jsem vyzkoušel i atletiku, thajský box, ninjutsu.

Co se týče fotbalu, začal jsem s ním ve druhé třídě základní školy. Táta mě brával na fotbalové hřiště a trenér se mě zeptal, jestli nechci trénovat za klub, a já to šel zkusit.

Fotbalu jsem se věnoval nejdéle, a i když jsem hodně trénoval a byl v něm docela dobrý, necítil jsem, že je to moje cesta. Spolu s fotbalem jsem v 15-16 letech začal posilovat a silně jsem cítil, jak mi to pomáhá. Najednou jsem byl silnější, rychlejší, výbušnější a podával jsem mnohem lepší výkony. Také se mi to vizuálně líbilo a cítil jsem se skvěle 🙂 Cítil jsem se skvěle.

V tomto období jsem cvičil také se svým bratrancem a tak moc jsem tomu propadl, že jsem přečetl obrovské množství časopisů o cvičení a stravě. Měl jsem chuť všechny tyto rady a tipy vyzkoušet. Chtěl jsem si to všechno otestovat a zjistit, jak to funguje. Vyzkoušel jsem to na sobě a také na bratranci. Výsledky byly perfektní. Pochopil jsem, že vzdělávání a okamžité převedení informací do praxe mě nesmírně posouvá vpřed. Výsledky mého bratrance neunikly ani okolí a už to všechno začalo.

Lidé se na mě obraceli s prosbou o pomoc. Chtěli se dostat do lepší kondice, chtěli shazovat kila, nabírat svalovou hmotu, chtěli vypadat lépe, cítit se lépe a být zdraví. Prosili mě o vytvoření plánů, chtěli ode mě rady a někteří aby jsem se jim osobně věnoval a trénoval je.

Každému jsem chtěl dát své maximum a moc mě to bavilo. Když jsem viděl, že lidé dosahují výsledků a jsou díky tomu šťastní, dodávalo mi to ještě větší energii a chuť pokračovat dál.

Nejvíce mě ale naplňovalo, když za mnou přicházeli obézní lidé a lidé s nadváhou. Na těchto lidech jsem vždy viděl největší pokroky po vizuální, ale hlavně psychické stránce. Ukázal jsem jim jiný směr a pro ně nový svět.

Časem jsem založil společnost s názvem COACH OF PEOPLE. Česky - trenér lidí. Tento název vychází z toho, že se snažím pracovat velmi lidským přístupem, být empatický a nastavit celý životní styl tak, aby vyhovoval klientovi. Motivovat ho a vést ho na cestě za jeho vysněnými výsledky.

Když jsem pokračoval na této cestě, ani jsem to nevnímal jako svou práci, ale je to pro mě životní poslání.

Vedle své transformační práce jsem také napsal knihu Tohle není dieta, tohle je život, protože jsem chtěl dostat své poselství mezi širokou veřejnost, prošel jsem vlastní transformací a záměrně přibral 25 kg, abych hlouběji porozuměl lidem, se kterými pracuji. O své obezitě jsem také natočil dokumentární film Proměna a napsal o ní deník Změň své tělo, změň svůj život.